Dynamický nárůst počtu satelitů je jedním z největších současných vesmírných témat, které s sebou nese jak obrovský užitek, tak riziko přetížení oběžné dráhy (tzv. kosmické smetí).
Zde je aktuální přehled o počtu a rozmístění satelitů, stejně jako o problému kosmického smetí.
1. Přesný počet aktivních satelitů (Stav 2024/2025)
Celkový počet aktivních družic se v posledních letech zvýšil exponenciálním tempem, zejména díky masivnímu rozvoji megakonstelací na nízké oběžné dráze (LEO).
- Celkový počet aktivních satelitů: Na oběžné dráze v současnosti (k polovině roku 2025) obíhá více než 7 000 aktivních satelitů. Toto číslo se mění doslova každý měsíc. Pro srovnání, ještě v roce 2020 to bylo jen něco málo přes 3 000.
- Hlavní motor růstu: Hlavním faktorem jsou internetové konstelace, především Starlink (SpaceX).
Konstelace Starlink
Konstelace Starlink je zdaleka největším satelitním systémem na světě a rychle se rozšiřuje:
| Údaj | Hodnota (k červnu 2025) |
| Vypuštěno družic | Téměř 9 000 |
| Funkčních/Operačních družic | Přes 6 900 |
| Cílový počet (první fáze) | 12 000 družic |
2. Rozmístění satelitů na oběžných dráhách
Nárůst je soustředěn hlavně do nejnižších výšek, které jsou klíčové pro internet s nízkou latencí.
| Oběžná dráha | Typické výšky | Dominantní typy satelitů | Současný stav |
| LEO (Nízká) | 200 km – 2 000 km | Starlink, OneWeb, Planet Labs (snímkování), ISS, vědecké a špionážní. | Největší nárůst. Zde se nachází naprostá většina nově vypouštěných satelitů. |
| MEO (Střední) | 2 000 km – 35 786 km | GPS, Galileo, GLONASS. | Počet je stabilní a odpovídá potřebám navigačních systémů (kolem 30 satelitů na systém). |
| GEO (Geostacionární) | 35 786 km | Telekomunikační (TV, stacionární internet), meteorologické. | Dráha je stabilní a plně obsazená, nové satelity nahrazují ty staré. |
3. Kosmické smetí: Rostoucí hrozba
Zatímco aktivní satelity představují užitečnou síť, ve vesmíru obíhá také obrovské množství nefunkčních objektů a úlomků, které představují riziko srážek.
| Kategorie | Odhadovaný počet (objektů s katalogovým číslem) |
| Celková hmotnost odpadu | Více než 10 000 tun |
| Objekty > 10 cm | Přes 36 500 (jsou aktivně sledovány) |
| Objekty 1–10 cm | Kolem 1 milionu |
| Objekty < 1 cm | Stovky milionů |
Proč je to problém?
- Kaskádový efekt (Kesslerův syndrom): Každá srážka na oběžné dráze generuje tisíce nových, menších úlomků. Tyto úlomky následně zvyšují riziko dalších srážek, což vede k exponenciálnímu nárůstu odpadu.
- Rychlost: Kosmické smetí se pohybuje rychlostí až 28 000 km/h. I úlomek o velikosti jednoho centimetru nese energii srovnatelnou s výbuchem granátu, a je schopen zničit funkční satelit nebo ohrozit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
- Dopad na LEO: Největší nárůst odpadu je paradoxně právě na nejpoužívanější nízké oběžné dráze (LEO), kde probíhá nejvíce operací.
V reakci na tuto hrozbu moderní provozovatelé satelitů (jako je Starlink) automaticky provádějí desítky tisíc úhybných manévrů ročně, aby se vyhnuli potenciální kolizi. Mezinárodní agentury (např. ESA) také intenzivně vyvíjejí technologie pro aktivní odstraňování vesmírného odpadu z oběžné dráhy.
